Jak kompostovat

Základem dobrého kompostu je správný poměr surovin, dostatečný přístup vzduchu a přiměřená vlhkost. Pokud založení kompostu věnujete trochu péče a času, odmění se vám kvalitním humusem.

V dnešní době jsou ekologicky vypěstované jahody ze zahrádky, domácí rybíz, salát nebo rajčata tím nejlepší, co můžete dát sobě, svým dětem či vnoučatům.

Správný poměr a pestrá skladba

Oborníci doporučují, aby poměr mezi dusíkatými a uhlíkatými složkami v kompostu byl vyvážený a skladba pestrá. Zní to komplikovaně, ale je to jednoduché.

Jde o to, abyste vlhký odpad mísili se suchým, tvrdý s měkkým a zelený s hnědým. Tedy abyste čerstvě posekanou trávu, vytrhaný plevel či organický odpad z kuchyně dostatečně prokládali suchým listím, slámou, dřevěnou štěpkou apod. Přidat můžete i na dusík bohatý hnůj býložravých zvířat.

Přísun vzduchu

K tomu, aby půdní mikroorganismy mohly přeměnit organické látky na humus, potřebují dostatečný přísun vzduchu. Ten zaručují mezery mezi jednotlivými prkny kompostéru, a také občasné přehazování, které zrání kompostu notně urychlí.

Dostatečná vlhkost

Kompostu prospěje, když ho umístíte na polo-stinné místo, kde si udrží potřebnou vlhkost. V horkých letních měsících se vyplatí kompost pravidelně zvlhčovat.

Naopak k odvedení přebytečné vody může posloužit jednoduchá drenáž z větviček, které při zakládání kompostu umístíte na dno. Pomůže i dostatečně dlouhá perforovaná trubka zapíchnutá do kompostu.

Správné načasování

K založení kompostu je nejvhodnější podzim, kdy opadává listí, odkvétají květiny a zahrada poskytuje spoustu materiálu vhodného ke kompostování.

Pokud však na cenný humus nespěcháte, můžete kompost založit kdykoli. První rok ho postupně plníte, druhý rok přeházíte a třetím rok je hotov. Pro tento způsob kompostování se hodí mít kompostér s více komorami pro různá stádia zralosti.

Přidané komory se mohou hodit také pro skladování suchého listí či dřevěné štěpky, které je potřebné k promíchávání posekané trávy či organických zbytků z kuchyně.

Další tipy

Před založením kompostu z vybraného místa odstraňte drny trávy, aby se z odkryté země do kompostu dostaly žížaly a potřebné mikroorganismy.

Proces zrání můžete urychlit přidáním kompostového startéru, který tyto mikroorganismy obsahuje, nebo zralým kompostem.

Kdy je kompost zralý

Zralý kompost voní po půdě, nejsou v něm žížaly a v prstech se drobí.

Co všechno můžete dát do kompostu

  • Seno, slámu, listí, posečenou trávu i zbytky rostlin ze zahrady, plevel ideálně s hlínou
  • Kávovou sedlinu, čajové sáčky (ideálně bez kovových sponek – na druhou stranu, ten kousek plíšku za pár let v zemi taky zrezne….), sypaný čaj po vylouhování
  • Vychladlá voda z vaření
  • Starý čistý papír (ne křídový a voskovaný), ubrousky, kartony od vajíček, vaječné skořápky
  • Piliny, dřevní štěpku, kůru, tenké větve (ideálně zkrácené nebo prohnané přes štěpkovač
  • Popel ze dřeva
    • POZOR – popel z uhlí obsahuje těžké kovy a do kompostu nepatří!
  • Zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně
  • Vlasy a chlupy

Co do kompostu nepatří

  • Pecky a slupky z tropického ovoce (např. banány, citrony)
  • Skořápky ořechů
  • Plevele a rostliny viditelně napadené chorobami
  • Kočičí stelivo a psí výkaly
  • Žvýkačky
  • Dětské jednorázové plenky
  • Chemicky ošetřené materiály (barvy, laky),
  • Sáčky z vysavače či jejich obsah
  • Časopisy a barevné papíry
  • Kosti, odřezky masa a kůže 
  • Stolní oleje a tuky
  • Popel z uhlí, nedopalky a popel z cigaret
  • Exkrementy všežravých zvířat (u býložravých mazlíčků problém není)
  • Biologicky rozložitelné plasty – je jistější třídit a dávat do plastů